Čtvrtohory komplet

14. září 2009 v 15:25 |  Pravěká zvířata a geologické doby
ČTVRTOHORY - před 1,75 miliony let do současnosti

Čtvrtohory (kvartér) se rozdělují na pleistocén a holocén. Pleistocén byla doba, kdy byl celý svět ovlivněn velkou dobou ledovou a ohromné ledovce pokrývaly většinu severní polokoule. Ledovce se také tvořily na všech vysokých horách světa včetně And a Himaláje. Půl druhého milionu let byla Země pod vlivem dob ledových - glaciálů, původně se soudilo, že čtyř, ale zřejmě jich bylo více. Mezi nimi byla mezidobí s podnebím teplejším. Poslední doba ledová skončila před asi 10 000 lety, a to byl začátek holocénu, geologické současnosti, a také počátek hromadného hynutí některých druhů savců. Tak. Tímto končím svůj seriál o vývoji života na Zemi. Doufám, že alespoň někomu to přišlo vhod, třeba jako pomůcka pro referát na toto téma a tedy, že jsem to nepsala úplně zbytečně. :)

Canis Dirus

Dinofelis

Panthera leo spelaea

Smilodon "šavlozubý tygr"



Macrauchenia


Coelodonta


Mammuthus primigenius - mamut srstnatý

Mammuthus Imperator - mamut císařský, největší ze všech mamutů

Dinornis maximus "moa" - největší nelétavý pták jaký kdy existoval! 3,5 m do výšky!
 

Mladší třetihory - Neogén

15. července 2009 v 10:30 |  Pravěká zvířata a geologické doby
MLADŠÍ TŘETIHORY (NEOGÉN) - před 23,5-1,75 miliony let
Mladší třetihory (miocén a pliocén) jsou dobou dalšího rozvoje savců. Ledová čepička vytvořená na jižním pólu se v oligocénu dále šířila. Uprostřed miocénu již pokrývala celou Antarktidu a podnebí planety se ochlazovalo. Tyto teplotní podmínky vedly k vytvoření rozsáhlých travnatých ploch v Africe, Asii i v Evropě i v obou Amerikách. Klima se ještě více ochladilo v pliocénu, kdy se ledová čapka vytvořila také na severním pólu. Většina zbylých lesů zmizela na konci pliocénu, ale stepi se neustále šířily. Tak končí třetihory, nikoliv však kenozoikum; to zahrnuje ještě čtvrtohory.

Thylacosmilus
Eusmilus

Phiomia

Platybelodon


Hipparion



Paraceratherium

Phorusrhacos / Phorusrhacus

Titanis

Eurhinodelphis

Cetotherium



Argentavis - rozpětí křídel: 7 m

Starší třetihory - Paleogén

18. června 2009 v 15:32 |  Pravěká zvířata a geologické doby
STARŠÍ TŘETIHORY (PALEOGÉN) - před 65-23,5 miliony let
Starší třetihory, zahrnující epochy paleocén, eocén a oligocén, jsou počátkem věku savců. Hromadné vymírání dinosaurů koncem křídy uvolnilo mnoho ekologických nik, a tak se rozvíjely dosud utlačené populace savců a ptáků a rychle zaplňovaly mezery. Podnebí na celém světě bylo teplé až horké a silně deštivé. Vytvořily se rozsáhlé oblasti bažinatých lesů a tropických deštných pralesů. Přibližně uprostřed třetihor se na jižním pólu vytvořila velká ledová čepička. Následkem toho poklesla hladina moří a podnebí se ochladilo. Tropické lesy zmizely a v rozsáhlém mírném pásu se vytvořily lesy jehličnatých a opadavých listnatých dřevin.
Gastornis



Moeritherium - prapředek slonů

Didolodus
Phenacodus
Mesonyx

Basilosaurus - 20-25 m, jeho jméno znamená král ještěrů, ale ve skutečnosti to byl kytovec.







Ambulocetus


Presbyornis

Icaronycteris
 



Druhohory - Křída

16. června 2009 v 19:02 |  Pravěká zvířata a geologické doby
KŘÍDA - před 144-65 miliony let
Podnebí v křídovém období bylo podobné jako v juře - teplé a vlhké. Hladina moří byla velmi vysoko, takže velké rozlohy byly zaplavené a většina souší izolovaná. Dokonce byla celá česká tabule zaplavená mělkým mořem.Velký rozvoj rostlin krytosemenných (kvetoucích) vedl k zásadním změnám na souších a zcela proměnil podmínky existence živočichů na Zemi. Objevily se nové skupiny hmyzu. Dinosauři stále vzkvétali, ale populace určitých skupin, například sauropodů a stegosaurů, výrazně ustupovaly, protože jejich zdroje potravy uchvátily nové skupiny dinosaurů včetně pokročilých ornitopodů a ceratopsidů. Těm se skvěle dařilo až do hromadného vymírání na konci tohoto období. A to už končí druhohory (mezozoikum).

Giganotosauři - větší než tyrannosaurus

Spinosaurus - větší než tyrannosaurus a větší než giganotosaurus, 15 m

Suchomimus

Baryonyx



Ornithomimus
Therizinosaurus
Oviraptor

Tyrannosaurus - NEbyl největším suchozemským predátorem

Velociraptoři

Argentinosaurus - délka: 40-45 m

Triceratops

Ankylosaurus


Iguanodon



Parasaurolophus

Pachycephalosaurus

Deinosuchus - 15 m



Mosasaurus - 18 m


Kronosaurus

Tylosaurus

Elasmosaurus - 14 m



elasmosaurus.jpg image by Krystynamaria


Pteranodon


Quetzalcoatlus - délka 7,5m, rozpětí křídel - 14 m





Confuciusornis

Druhohory - Jura

10. června 2009 v 20:49 |  Pravěká zvířata a geologické doby
JURA - před 208-144 miliony let
Na počátku jurské periody bylo na světě ještě horké a suché podnebí. Velké pohyby kontinentů však způsobily změny; během této doby přibývalo dešťů, plochy pouští se zmenšovaly a podnebí bylo mnohem vlhčí. Jurské prostředí se postupně stávalo mnohem bohatším na zeleň a příjemnějším. Ovšem jezerní usazeniny dokazují, že se v cyklech po milionech let střídala období sucha a vlhka. Většinu jurských rostlin tvořily primitivní typy nahosemenných. Rostly tam ovšem i kapradě, přesličky a plavuně a obrovské lesy těchto rostlin byly rozšířeny po celém světě. Pohyby kontinentů vedly k vytvoření mělkých a teplých moří, plných korálových útesů a nových typů mořských živočichů, včetně velkých plazů. Ve velkém počtu se vyskytovaly také různé druhy pterosaurů a na konci tohoto období se objevili první ptáci. Hojní byli též sauropodi, stegosauři, pliosauři, ichtyosauři a plesiosauři.
Allosaurus

Vulcanodon
Barapasaurus
Mamenchisaurus
Seismosaurus - 36 m
Diplodocus
Brachiosaurus - výška: 16m ; délka: 26 m


Stegosaurus

Ichthyosaurus
Ophthalmosaurus
http://critters.pixel-shack.com/WebImages/crittersgallery/Plesiosaurus.jpgPlesiosaurus
Liopleurodon - 15 m

Pterodactylus
Archaeopteryx


Temnodontosaurus

Druhohory - Trias

8. června 2009 v 16:00 |  Pravěká zvířata a geologické doby
TRIAS - před 250-208 miliony let
Druhohory (mezozoikum) trvaly přibližně 180 milionů let a dělí se na tři období (periody) - trias, juru a křídu. Po hromadném vymírání koncem permu se oceány i souše zprvu jevily jako zcela prázdné, bez života. Avšak již po deseti milionech let se ekosystémy Země obnovily. Během triasu se přežívající skupiny plazů rychle šířily a objevili se první praví dinosauři a savci. Na velkých plochách kontinentů v rovníkovém pásu a ve vnitřních oblastech se střídaly doby velkých monzunových dešťů a sucha. Podnebí bylo obecně teplé a na pólech nebyly žádné ledové špičky. Tyto podmínky vyhovovaly určitým typům rostlin, jako semenným kapradinám nebo jehličnanům, které se dokázaly přizpůsobit suchým podmínkám, a přesličkám ve vlhčích místech. Ke konci triasu se podnebí stávalo ještě sušší. Zhruba uprostřed triasu dosáhly všechny kontinenty nejvyššího stupně splynutí, tento superkontinent se nazývá Pangea.
Herrerasaurus

Plateosaurus



Placodus

Henodus

Shonisaurus - délka: i 20 m

Eudimorphodon

Mixosaurus

Co smíte kopírovat?

4. června 2009 v 17:47 |  Úvod a další informace
Takže, jestli chcete něco z tohohle blogu zkopírovat, nemusíte se ptát, ale prosím UVEĎTE ZDROJ!!!!! Toto platí pokud neurčím jinak!


Mladší prvohory - Perm

1. června 2009 v 16:36 |  Pravěká zvířata a geologické doby
PERM - před 298-250 miliony let
Perm byl obdobím dramatických podnebních změn. Na počátku permu byla Gondwana ještě pod vlivem doby ledové. Postupně se oteplovala a během dalších pár milionů let se posouvala k severu. Velké části Laurasie byly velmi horké a suché a docházelo k všeobecnému rozšíření pouští. To pochopitelně mělo zničující vliv na populaci obojživelníků. Udrželi se jenom na několika vlhkých místech a mnohé druhy vyhynuly. To poskytlo plazům příležitost, aby se rychle rozšířili a rozvíjeli se různými směry. Pohyby kontinentů a další zvraty podnebí koncem permu vedly k největšímu hromadnému vymírání - více než polovina všech tehdejších zvířecích čeledí vymizela. Zde zaznamenáváme vznik tzv. savcovitých plazů (zde ještěrů), to znamená, že byli mnohem více příbuzní savcům než pozdější dinosauři. Toť poslední období paleozoika (prvohor).

Dimetrodoni



Mladší prvohory - Karbon

1. června 2009 v 15:32 |  Pravěká zvířata a geologické doby
KARBON - před 355-298 miliony let
V období karbonu vládly na většině Země tropické podmínky. Rozsáhlá mělká šelfová moře a bažiny pokrývaly pobřežní pláně. Hmyz i obojživelníci našli v bažinách ideální prostředí. První obojživelníci vypadali trochu jako mloci, ale brzy se vyvinulo mnoho rozmanitých forem, některé obrovské. V teplém vlhkém klimatu bujely rozsáhlé lesy mohutných stromových kapradin, které obohacovaly prostředí kyslíkem. Rostly zde také obří přesličky, plavuně a semenné rostliny. Velké množství odumírající vegetace vytvářelo mocné vrstvy rašeliny, která se později změnila v černé uhlí. Podle toho dostalo celé období původní, dnes již nepoužívané jméno - kamenouhelné. V tomto období se objevili první formy plazů.


Arthropleura

Meganeura - délka 30 cm, rozpětí křídel 75 cm.



Kam dál