Květen 2009

Starší prvohory - Devon

28. května 2009 v 17:12 Pravěká zvířata a geologické doby
DEVON - před 410-355 miliony let
Během devonu začaly zelené rostliny zvětšovat své rozměry a šířit se po souši. Koncem tohoto období již měly rostliny dřevnaté tkáně a objevily se první stromy. Ke konci devonu se podnebí silně oteplilo. Běžná období sucha se střídala s mohutnými dešti. Mořská hladina na celém světě poklesla a vznikaly pouště. Vyvinulo se mnoho typů ryb, proto se devon často nazývá věkem ryb. Bažinaté delty a říční ústí nabízely výhodné prostředí pro pronikání živočichů na souši. V mořích se objevili čelistnatci a na souši hmyz. Žraloci a amoniti byli běžní. Též se objevili dvojdyšní.







Starší prvohory - Silur

28. května 2009 v 16:53 Pravěká zvířata a geologické doby
SILUR - před 435-410 miliony let
Až do siluru byla souš prakticky pustá kromě mechových porostů a játrovek kolem vody. Krajinu změnily teprve nově objevené druhy prvních skutečně suchozemských rostlin. Byly velmi primitivní a jednoduché, ale měly již článkovaný stonek, kořeny a cévy pro transport vody. Takové rostliny již mohly dorůstat větších rozměrů než jejich primitivní předchůdci. Tehdy se plochy kolem vody začaly pokrývat vegetací, vznikala půda a voda byla zachycována na souši. V těchto podmínkách se na suchou zem odvážili i první pokročilejší živočichové. Na konci siluru již žilo mnoho suchozemských členovců včetně primitivních stonožek a pavoukovců podobných pavoukům a štírům.


Pterygotus




Starší prvohory - Ordovik

28. května 2009 v 16:40 Pravěká zvířata a geologické doby
ORDOVIK - před 490-435 miliony let
Ordovik je prvním obdobím, kdy se život posunul z oceánů na souš. Ještě před 450 miliony let byla souš zcela pustá, až na povlak řas blízko pobřeží. Po této době se začaly objevovat časné formy játrovek, nekvetoucích rostlin a možná i velkých řas. Ty rychle obsazovaly bažinaté oblasti a okolí jezer. V oceánech se objevili první bezčelistní (Agnatha). Byli to většinou živočichové kapkovitého tvaru, pokrytí kostěnými deskami. Koncem ordoviku vypukla krutá doba ledová. Kolísání podnebí i mořské hladiny způsobily postup i ústup ledovců, a to zavinilo druhé hromadné vymírání. Teplomilné korálové útesy vyhynuly a tři čtvrtiny všech mořských druhů vymizely v době kratší než jeden milion let.




Starší prvohory - Kambrium

28. května 2009 v 16:07 Pravěká zvířata a geologické doby
KAMBRIUM - před 542-490 miliony let
Do starších prvohor patří tato období: kambrium, ordovik, silur a devon. Začátek periody zvané kambrium je zároveň začátkem éry zvané paleozoikum což je začátek eonu zvaného fanerozoikum. Kambrium je pozoruhodné prudkým nárůstem mořských živočichů a rostlin, zatímco souš zůstávala pustá. Evolučnímu startu patrně napomohlo poměrně teplé podnebí. Rychlé kontinentů vedly ke zvýšení úrovně mořské hladiny a k vytvoření rozsáhlých mělkovodních ploch, které pokrývaly značné části kontinentů. Tato mělká moře byla po celém světě teplá a na žádném z pólů nebyla ledová špička.



Fanerozoikum - úvod

28. května 2009 v 14:09 Pravěká zvířata a geologické doby
Fanerozoikum čili "období plné života" je eon, který následuje po dlouhatananáském období prekambriu. Jelikož je tak plné života a tak zajímavé budeme ho podrobně probírat narozdíl od prekambria, které je víceméně jednotvárné ačkoliv je tak neuvěřitelně dlouhé a vlastně nic moc se o něm neví, takže jsou období obsažená ve fanerozoiku mnohem známější a zajímavější. Základní složení fanerozoika je takové: palozoikum - prvohory
mezozoikum - druhohory
kenozoikum - třetihory a čtvrtohory

Podrobněji to budu rozepisovat později



Prekambrium (kryptozoikum)

28. května 2009 v 13:41 Pravěká zvířata a geologické doby
PREKAMBRIUM (KRYPTOZOIKUM) - až do doby před 542 miliony let
Podle současných výzkumů je naše planeta stará asi 4,6 miliardy let. Roky až do data před 542 miliony let tvoří jedno velké oddělení geologického času - prekambrium. to se skládá z hadaika, archaika (archeozoika) - prahor a proterozoika - starohor. byla to doba, kdy se začal vyvíjet život, ačkoli doklady o živých bytostech jsou velmi vzácné. Během prvních milionů let byla naše planeta příliš horká, roztavená a pro život nehostinná. Teprve když se ochladila, sopečné plyny a vodní pára vytvořily vrstvu atmosféry a začaly vznikat oceány. Asi před třemi miliardami let pokrývaly většinu zemského povrchu sopečné horniny s krátery a mnohé krajiny byly následkem sopečné činnosti nestabilní. Začaly se však již vytvářet pevné části kontinentů. První známky života se dochovaly v horninách starých 3,8 miliard let. Nejstarší formy života byly jednoduché buňky a bakterie. Složitější buňky s jádrem a řasy se vyvinuly asi před miliardou let. Mnohobuněčné rostliny a živočichové se mohli objevit teprve těsně před koncem prekambria - to bylo asi před 550 miliony let. Asi před třemi a půl miliardy lety vytvořily zelené fotosyntetizující řasy vrstevnaté struktury zvané stromatolity. Ty uvolňovaly do atmosféry kyslík a umožnily tak vznik mnohobuněčných živočichů.








Úvod do geologických období

27. května 2009 v 19:04 | Jul8 |  Pravěká zvířata a geologické doby
Původně jsem pro toto měla připravenou tabulku, ale potíž je v tom, že se nějak špatně zkopírovala a tak vám to musím podat jinou formou. Historie planety Země se dělí do mnoha geologických období. Ty se dělí na eony ty se dělí na éry, éry na periody a periody na epochy. Rozepíšu to tady pokud možno srozumitelně: jedno veliké období, kterým se zabývat příliš nebudu se nazývá prekambrium (kryptozoikum) a to se dělí na hadaikum, archaikum (archeozoikum) - prahory a proterozoikum - starohory. O tom budu někdy psát, ale jen opravdu ve zkratce, protože já tu chci hovořit především o pravěkých zvířatech, a těch tu doopravdy moc nebylo. Podstatné je to, že ZA tímhle obdobím trvajícím asi 4 miliardy let, je další a prozatím poslední obrovské období, tedy eon, které se nazývá fanerozoikum, čili období plné života a to trvá tak něco přes půl miliardy let a trvá až dodnes. Podrobněji fanerozoikum a něco málo o prekambriu napíšu snad někdy příště, aby v tom byl pořádek.




Pradávní plazi - úvod

27. května 2009 v 18:38 Kryptozoologie
Mnohé indicie naznačují, že v určitých oblastech mohli přežít tvorové jež věda pohřbila před miliony let. Jednou z nejslibnějšich oblastí se jeví být pralesy střední Afriky se svými monstry, mezi něž patří dlouhokrká ninkenanka, býložravé mokele membe či masožravý netvor čipekwe. Kupodivu i civilizovaná Evropa má svá jezera Loch Ness, Storsjön a další.
V oblasti Amazonie je hlášen výskyt obrovského krokodýla kterého známe zatím jen z fosilních zbytků nalezených v Brazílii.
"Gigantické monstrum s latinským názvem Purusaurus brasiliensis je zřejmě největším masožravcem, který kdy na Zemi žil," tvrdí ostravský novinář a kryptozoolog Vojtěch Sláma. Se svou více než patnáctimetrovou délkou a zhruba osmnáctitunovou váhou, což je přibližně váha čtyř slonů, by lehce trumfl i takovou příšeru, jakou byl tyranosaurus ze Spielbergova trháku Jurský park.
Otázkou, zda mohou ještě dnes přežívat v afrických či amerických řekách a močálech dlouhokrcí plesiosauři, obří krytolebci či dokonce dinosauři, se Sláma zabývá ve své nové knize Hon na vodní příšery. Vypráví v ní o tajuplných netvorech, jak to vyslechl od domorodců na svých expedicích po malajském Borneu, africké Gambii a venezuelské a brazilské Amazonii.
zdroj: http://volny.cz/rojar/cryptozoologie/index.html


Co to vůbec je ta kryptozoologie?

27. května 2009 v 18:16 | Jul8 |  Kryptozoologie
Kryptozoologie je obor, který se zabývá zvířaty, jejichž existence nebyla vědecky dokázana, nebo těmi zvířaty, která jsou už považovaná za vyhynulá. Toť krátká definice. Když si vezmete ty zvířata, jejichž existence nebyla vědecky dokázána tak to jsou např. různé dosud neznámé kočkovité šelmy, zejména v Africe, také třeba olgoj chorchoj, tatzelwurm, nebo třeba Yetti a takoví, ale ten spíše spadá už do druhé kategorie, protože on a podobní jsou možná gigantopithecusové (obří vyhynulí opolidé). Z kategorie zvířat, která jsou už považovaná za vyhynulá jsou to např. vakovlk, megalodon, různé formy pravěkých plazů (především vodních, ale to ve skutečnosti nejsou praví dinosauři, jsou to jen plazi, praví dinosauři žili jen na souši, ale tyhle vodní se k nim u laiků přidávají) např. Nessie, potvora z Champ lake, či z Ogopogo. Tak co existují ještě?

Úvod

27. května 2009 v 17:43 Úvod a další informace
Čeho všeho se dočkáte u mě na blogu? Tak zaprvé tady uvidíte, jak už sám název napovídá, různé přírodní zajímavosti. Dále bych se ještě chtěla věnovat pravěkým zvířatům, normálním zvířatům, různým zajímavostem a také záhadám a to nejen z oblasti přírody. Také zde uvidíte fantasy. Dalším hlavním tématem bude též kryptozoologie + všechno možné co mě napadne sem dát a bude to stát za to. Třeba různé oční klamy, vtipné obrázky a podobné. Pak zde přibudou další věci, které mě zajímají, ale na které si momentálně nevzpomenu. Blog se nebude rozvíjet příliš rychle o letních prázdninách, ale jinak udělám co bude v mých silách!